Když se milovník whisk(e)y dostane do Dublinu, tak by chtěl nějakou tu whiskey ochutnat. A když už někam jít, tak proč to nespojit s trochou vzdělání a nenavštívit museum whiskey.
Prohlídky v muzeu jsou denně každé půl hodiny. V letáčku se píše, že v létě od 10:30 do 17:30 a v zimě od 11:00 do 18:30. Jak je to ve zbylých dvou ročních období nebo jestli je v Irsku vůbec mají, jsem nezjistil.
Ale teď už k samotné prohlídce. Začalo se čekáním na začátek v obchůdku, kde si člověk mohl koupit suvenýry. No budiž, ale to důležitější, že si zde člověk mohl koupit whiskey. A co se týče Irské, tak výběr byl vskutku bohatý.
Prohlídka začala původem whisky, domácím pálením a používanými surovinami.
Pokračovala tím, jak je irská whisky specifická. Kolik jakých palíren kde bylo a jak se zavírali. Krátké povídání bylo věnováno pašování, prohibici v USA a jejímu vlivu na Irský palírenský průmysl. Tedy o propadu a vzestupu Irské whiskey a o trhu s whisk(e)y všeobecně.
Jaké jsou druhy destilací a co že bylo za problémy s kontinuální destilační kolonou. Byla další část poutavého výkladu.
No a to, na co jsem se těšil nejvíce, byla ochutnávka.
V základním vstupném, kde dospělý zaplatí 16 Euro, jsou k ochutnání 3 Irské whiskey. Nám byly nality: Glendalough, The Irishman a Powers. Ale protože bychom to nebyli my, kdybychom nechtěli něco víc, tak jsme za vstupné ve výši 19 Eur na dospělého jedince navíc ochutnali ještě Knappogue Castle. To nakonec byla jediná z ochutnávaných whiskey, která mě svou chutí zaujala a kde bych přemýšlel o nákupu láhve.