26. 05. 2016 jsem si dal slepý test Laphroaig Triple Wood (TW), Quarter Cask (QC) a Lore. Všechny tyto láhve jsou stáčeny při síle 48%. A každé tyto procenta sluší.
Princip je jednoduchý má drahá přítelkyně za mé nepřítomnosti popíše Glencairn číslem pomocí lihové fixy a totéž číslo zapíše na víčko příslušného tubusu zevnitř, tubusy zavře a promíchá skleničky a nechá mě bojovat.
První kolo byla čichová zkouška: Po náležitém očichání jsem přiřadil sklenky k tubusům, odešel z místnosti a vyčkal na zjištění stavu.
Vrátil jsem se a zkusil chuťovou zkoušku. Poté už jsem si mohl po finálním přiřazení otevřít tubusy a nahlédnout zda jsem byl úspěšný.
A teď k samotnému testu. Začal jsem sklenkou číslo 1. Přičichnul jsem a řekl jsem si: „Ajaj to bude těžké.“ Beru druhou sklenku a říkám si: „Hmm 1 byl TW.“ Je sladší a je tam cítit sherry. Beru 2 a říkám si: „Ajaj to bude těžké.“ Tak se chopím sklenky číslo 3. A znejistím ještě víc. Ale TW to není. Potom na základě asi tak 13. kol očichání s občasnou kontrolou vzorku č. 1 a jakési jemné nakyslosti přiřazuji č. 3 k QC a vzorek č. 2 díky nenápadným náznakům tabáku k Lore.
Odcházím z místnosti, abych nechal zkontrolovat průběžné výsledky. A vracím se na druhý poločas, ten delší.
U TW jsem si byl jistý při přechutnání taky dokud jsem nezkusil další dva vzorky. Pak druhé kolo a třetí. Ve kterém jsem si ujistil, že 1 je TW. Ale ty druhé dva byly dle chuti velmi obtížné. Hlavně proto, že Lore nemám napité. Nakonec jsem z díky menší komplexnosti a toho, že jsem se držel nosu, zvolil původní pořadí. Tedy č. 1 TW, č. 2 Lore a č. 3 QC.
A výsledek? Odhaluji 1. Ano je to TW. Takže úplně bez čichu nejsem. Potom 2 a ano je to Lore a třetí už je jasný. Jsem se sebou spokojen a může s klidnou duší ulehnout do peřin.
Ale kdyby mi někdo nalil buď Lore nebo QC bez možnosti porovnání tak bych měl šanci tak 51 – 52% na správnou trefu. U TW si myslím, že by pravděpodobnost trefy byla trochu vyšší. Ale to vyzkouším časem.
Co z toho plyne? Neoznačil jsem Lore za jasnou hvězdu, která by si ospravedlnila svou cenu. Ovšem je to krásně vyvážený a komplexní Laphroaig. Vítězem je pro mě Triple Wood. Silná plná komplexní whisky, která di umí pořádně pohrát s chuťovými pohárky a čichem ale zároveň příjemně pohladí. QC za nimi z mého bod pohledu ztrácí, ale kdo má rád mírně kyselejší styl s trochou drzosti, tak je s QC těch v nejlepších „vodách“. A Lore? Se sklenkou Lore bych vydržel sedět dlouho a nepřestávalo by mě to bavit. Je krásně pitelná, a uhlazenější než předchozí dva kousky.