Laphroaig PX Cask je whisky, která byla třikráte macerována a to postupně v sudech po Bourbonu, v sudech Quarter Cask a v sudech Pedro Ximénez Sherry. Lahvována je při 48% a není ani barvená ani filtrovaná za studena. Prodává se jako Travel Retail v láhvi o objemu 1000 ml.

Vůně: Jemný Laphroaig, jód, sherry, popel a kouř. Příjemná a lehká s náznakem omáčky Jack Daniels a vanilky.
Chuť:Sladce kouřová, lehce kořeněná. Sherry o sobě dá vědět docela slušným způsobem, ale tím množstvím kouře, je zvláště a velice elegantně zakřivené do jakési příjemné vinné nakyslosti.
Dozvuk: Velmi dlouhý kořeněný. Je to procházka šťavnatou sladkostí, plnou kouře s jemnými stopami mírně vyčichlé kávy.
Shrnutí: Nevím ono to hodnocení asi nezní, že je to kdoví jaká bomba, ale dle mého je to whisky, která si zaslouží cedulku dokonalá. Za cenu, za kterou se dá koupit je to výborný kousek. A lahev, která mi nesmí chybět doma. A snad i můj nejoblíbenější Laphroaig tedy z těch cenově dostupných.
Body: 89
Cenová kategorie: 4 (1500 – 2000 Kč)

Dovolil jsem si potom srovnaní s whisky Laphroaig Lore, která si také pobyla v sudech po sherry a kde s vlivem finishe byli poněkud opatrnější. PX Cask mi přijde zajímavější živější a Lore jemnější. Pokud bych však dostal je jednu skleničku a bylo bych podroben zkoušce v hádání, která z nich to je, asi by se jednalo spíše o tipování.

Zohledním-li cenu tak je jasným vítězem PX Cask. Ale na druhou stranu Lore je Bestie z Islay, která má ty nejjemnější způsoby. A tak vám dovolí vložit nos hluboko do glencairnu a podřadně se nadechnout. Přičemž ten samý pokus u PX Cask je jen pro otrlé povahy neboť je povaha alkoholu ve vůni značně ostřejší.